Výhody rodin s více dětmi

Když někomu řeknu, že mám 4 děti a ještě k tomu dvojčata, téměř každý si klepe na čelo a nechápe. Zahrnuje mě pak celou řadou otázek, u nichž věřím, že většina je míněna dobře, ale přece jen zní dost neomaleně. Prostě současný standard v ČR je mít děti 2, a to chlapečka a holčičku. Pokud se vám tento standard náhodou nepodaří, pak společnost milosrdně přimhouří oko a „povolí“ vám ještě jedno. Ale rozhodně musí být opačného pohlaví než první dvě děti. Pokud se vám to nepodaří ani na potřetí, nemilosrdně upadnete do kategorie chudák a téma dětí ve vaší přítomnosti vždy nabere hořko-kyselou pachuť.

Ano, já mám 3 kluky a nejmladší dceru, jsem tedy okolím brána na milost se slovy: „Táaak se vám konečně ta holčička povedla a už musíte skončit!“ Takže mám v tomto ohledu opravdu bohaté zkušenosti.

V případě, že máte více než 2 děti a jsou různého pohlaví, nejste prostě v pořádku. Pokud máte více než 3 děti, jste „socky“, co žijí ze státních příspěvků a nechce se vám do práce. Mimochodem já jsem na své děti mimo rodičovský příspěvek (a to ještě nespravedlivě krácený) nedostala nikdy ani korunu. To jen pro představu, jak vysoké příspěvky dostává běžná rodina se 4 dětmi. A pracuji celou dobu, co jsem s dětmi doma, na té slavné mateřské nebo rodičovské „dovolené“ 😉 V případě, že máte více než 4 děti jste prostě zabitý případ, který je hoden psychiatra.

Ještě se to možná odpouští tzv. lesanám, které žijí odděleně od společnosti, učí děti doma a žijí soběstačně (samozřejmě myšleno s nadsázkou). Ale žít jako běžná rodina, dávat děti do školy, jezdit MHD, cestovat do zahraničí, ale i jen jít na prohlídku hradu či zámku, chodit do obchodu, na bazén, do knihovny, do kavárny, na hřiště apod. je prostě nepřijatelné 😉 Nebo máte jiné zkušenosti?

Na nás vždy všichni koukají vyděšeně, u poklady tvrdí, že to nejde a že toto nikdy neviděli. Možná i proto, že ve většině případů jsem s dětmi jen já sama. Ano, rodinné vstupné je pouze 2 dospělí + 2 děti, s matkou se 3 nebo 4 dětmi se jaksi nepočítá 😉 Nebo děti do 6 let mohou cestovat v ČD zdarma pouze 2. Takže mě se vyplatilo jezdit raději autem. I když jsem měla všechny děti pod 6 let, zdarma jely pouze 2, a to jsem mladší měla na sobě v nosítku a ani neobsadily sedadlo. Platit jsem za ně musela jako za 15-ti leté a průvodčí jen krčil rameny.

Dobře… škoda, že tento přístup mají lidé, kteří právě mají max. ty 2 děti nebo i vůbec žádné, tudíž o životě ve větší rodině nemají moc reálnou představu. A tak bych mohla pokračovat ve výčtu dalších obecně rozšířených negativních postojů k větším než 4-členným rodinám. Chudáci děti nemůžou chodit na kroužky, nic si nemůžete dovolit (co je tím míněno, jsem dodnes nepochopila, my máme vše, co potřebujeme i si myslím, že víc než jsem si kdy představovala), nebudou moci studovat VŠ, nemůžete si užívat, cestovat, atd. jste prostě všichni nešťastní a děti jsou chudáci…

DOBRÁ ZPRÁVA je, že je to zcela jinak! A to já jsem vlastně úplné „ořezávátko“, protože mám pouze 4 děti. Co asi říkají rodiny s 5, 6 nebo 7 dětmi? Více členné rodiny zatím neznám. Škoda, že četnost pozitivních komentářů nebo mlčení je mnohonásobně nižší 😉 Sama vím, že je to s více dětmi úplně jinak a tak jsem si jednoho dne sedla, abych sepsala právě ty výhody rodin s více dětmi, které společnost prostě nevidí, nebo možná nechce vidět. A možná je proto obtížněji vidíte i vy…

  1. Člověk není nikdy sám, pokud opravdu nechce. Vždy se najde někdo, kdo ho vyslechne, pohladí, poradí, nebo s ním jen tak mlčí, nabídne rameno k vyplakání, ucho k vyslechnutí. Kolikrát sedím za stolem u PC, pracuji, na chvíli se zastavím a pozoruji, co děti dělají a nestačím se divit. U nás je navíc výhodou, že si velmi rozumí 2 a 2 děti, takže nikdo nikdy nepřebývá, jako tomu občas bývalo, když byli ještě 3.
  2. Vždy se najde parťák pro zábavu. Hry jako divadlo, schovávaná, obchod, škola, apod. nabývají neskutečných rozměrů plných nápadů a smíchu. Já sama mám pouze 1 sourozence a ještě o hodně let mladšího a vyrůstali jsme jako 2 jedináčci, tak vidím ty zásadní rozdíly.
  3. Současná situace a distanční výuka nejstaršího syna nám přinesla neskutečné množství podnětů pro mladší děti (výhodou u nás je i to, že jsou děti brzy po sobě). Učí se počítat, vyjmenovaná slova, angličtinu, prvouku ad. a hra na školu je samozřejmě nejoblíbenější a nejčastější zábavou. Také jsem se už ledasčemu přiučila.
  4. Na domácnost, zahradu, ad. máte spoustu pomocníků a já si s nimi užiji i spoustu legrace (to nemusí být všude).  Činnosti, které mě nebaví, ale je nutné je udělat, jsou hned veselejší a rychleji zvládnuté, když vám někdo asistuje, i třeba jen tím, že pobíhá kolem nebo si s vámi povídá. Máme pak i více času pro sebe.
  5. Pokud jste praktické povahy, pak dědění oblečení, hraček, sportovního náčiní ad. má také nesporné výhody. Obzvlášť pokud máte děti stejného pohlaví nebo brzy za sebou. Já i ušetřím čas, kdy bych třeba nové nositelné oblečení prodávala po bazarech. U nás se prostě všechno unosí až do doby, kdy to putuje do kontejneru.
  6. Nikdy nejsou žádné zbytky 😉
  7. Nemáte čas řešit nepodstatné věci, zabývat se zbytečnostmi nebo věnovat pozornost banalitám, které člověka často trápí a přitom zbytečně.
  8. Naučila jsem se šetřit energii, hlídat se, abych se nevyčerpala, nepodstatné věci přecházet, hodně být v přítomnosti a poslouchat. Zjistila jsem, že zvládnu mnohem více věcí než když jsem měla jen jedno dítě nebo žádné.
  9. Získala jsem ohromné organizační schopnosti. Já, které byl řád proti mysli, jsem jej do našeho života infiltrovala, aniž bych si toho vůbec všimla. A zjistila jsem, že je nám v tom dobře, když víme, co bude a kdo má co dělat. A díky tomu můžeme plynout v přítomnosti a užívat si vzájemnosti.
  10. Také máme všichni nekonečné množství podnětů z okolí. Každý z nás má svůj pohled na svět a dění a může toho druhého obohatit. Přinést mu nové myšlenky a nápady.
  11. Díky větším nárokům na prostor se nám otevřely neskutečné obzory při výběru domu či bytu, které jsme předtím neviděli. A přitom jsou nádherné a levné. Naučili jsme se svůj prostor chránit, udržovat, hýčkat. Aby měl každý svůj koutek, kde jsou jeho věci, kde může odpočívat, načerpat energii. To by v bytě 2+1 nebylo možné.

Tak bych mohla pokračovat donekonečna, těch pozitiv je tolik, každou chvíli mě napadne nějaké další. Ta pospolitost rodiny je nádherná! A obzvlášť v dnešní době oddělování lidí a snižování sociálních kontaktů nenahraditelná. Když se rozhlédnete důkladně kolem sebe, určitě těch pozitiv také najdete velké množství. Základem je otevřená mysl a schopnost vidět to krásné, co nám život dává a umět to přijímat.

A pokud nemáte větší rodinu, nebuďte smutní. I malé rodiny mohou žít spokojeně. Nebo si ještě větší rodinu můžete pořídit 😉 Ale hlavně, až potkáte ženu nebo rodinu s více dětmi, usmějte se a stereotypní myšlenky, že jsou chudáci odhoďte, neboť opravdu nejsou. Každý má právo na svůj laskavý život, bezpodmínečnou lásku a porozumění. To, že s nimi nesouzníte, neznamená, že jsou horší než vy, nebo že si svou cestu zvolili špatně.

Prostě se na ně usmějte a řekněte si: „Všechno jde to i s více dětmi!“ Já jsem si tuto cestu sice nezvolila dobrovolně (více dětí máme neplánovaně), ale jsem za ní neskutečně vděčná… Mějte také krásné dny!

 

Pomáhám rodinám s dvojčaty odstranit překážky na cestě k láskyplnému a radostnému rodičovství, neboť vím, jak důležitá je podpora člověka, který mi rozumí. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Martin napsal:

    Dekuji Vam Lucie za krasny blog. Konecne nekdo, kdo se diva na rodinu trochu jinak. Sam zatim vlastni rodinu nemam, ale rozhodne se na to tesim. Byt rodicem je dar a bylo by hezke, kdyby k tomu vice lidi takto pristupovalo.
    Deti jsou nase budoucnost. Mam radost z kazdeho rodicovskeho paru, ktery si toto poslani uvedomuje a jedna podle toho.
    Preji Vam uprimne, at se Vam a cele rodine moc dari a jeste stastni.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • OD USTARANÉ MÁMY K RADOSTI S DĚTMI
  • Chcete zažívat spokojené a radostné rodičovství? A právě se vám to příliš nedaří? Stáhněte si můj e-book zdarma.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku: